V práci mám dovolenou celý týden před Hořicema a tak doufám ,že bude pěkně a vyrazíme třeba  v úterý nebo ve středu a chytnem pěkný flek.Bohužel ! Z Brna jsme totálně vymrzlí a někteří z nás i marodní a tak vyrážíme  směr Hořice v pátek brzy ráno. Místo nám drží Brunek,který jezdí 6-tky a do Hořic přijel ve čtvrtek .Máme smůlu páč místo v Třešňovce už není a tak na nás zbývá louka. Louka to je zatím ,protože od večera se to začlo měnit na rozbahněné oraniště. Aspoň že ti sousedi stojí za to . Pospa naproti a hned vedle stánek s pivem a klobáskami .

       Ve 14hod. začíná formálka a tak s hodinovým předstihem vyrážíme. Fronta až ven a první hořické mínus. Čekáme 90min. Za to na technické nečekáme vůbec a tak v 15hodin už korzujem depem a sondujem kdo kde stojí . Večer se jde spát brzy ,protože brzy začínáme .

       Ráno je sucho.Teda aspoň na cílovce a tak nechávám suché.  A na cílovce sucho opravdu je ,jenže hned v první zatáčce je mokro ,u Koruny taky mokro,u Křížků jak by smet ,les je mokrý a překvapivě na Dachovech taky mokro .Hurá cílovka je suchá. A znova ! První zatáčka mokrá , u Koruny je mokro atd. až do konce treninku. Takže opatrně a beru 21.flek.

       Druhý trénal je opožděn,protože je průtrž mračen a kroupy. No máme mokré a tak mi to nevadí,ale je jasné ,že pozici na roštu nevylepším.  Na trať vyjíždím první a volným tempem zjišťuji stav trati. Při sjezdu do města se otáčím a za mnou nikdo . "Aha byl nějaký problém" říkám si . "Piloti se asi zdrželi v depu"  Pokračuji rozkoukávacím tempem dále a u Křížku se otáčím znova a znova nikoho nevidím. Je to divné. V dalším kole mne za Vodojemem  předjíždí  Štěpán Pluhař,ale jeho zběsilé tempo nejde akceptovat a tak volím své výletní.  Do kopce před Kudrnačkou mne předjíždí  Aleš Vochoč ,ale při sjezdu do města mu to vracím ,ale je to tím že se Aleš líbá s balíky položenými kolem plotu . Celkem mne předjíždí za celý trénink  čtyři lidi. Po skončení  nevěřícně koukám do výsledku na 5.čas! Bohužel své místo na startu sem si nezlepšil a tak startuji ze 6.řady. Treninky vyhrál Jirka Šubr před Radkem Lamichem a Petrem Kolářem. Mates sedmý. Peťa Nečesaný devátý.  Průšák na dvacátem místě o dvě desetiny přede mnou.  Mladý Pospa 32.!

       A je tu neděle. Den D , hodina H . Nastupujem na trať jako druzí v pořadí po nejslabších klasikách. Jsem zvědav na start ,protože se poštelovala spojka a měl by konečně vyjít. Nevyšel a odjíždím tradičně. Dolů do města se prodírám dopředu a předjíždím jednoho soupeře za druhým. U Koruny se dostávám před Docenta a u  Vodojemu je na řadě Pospa. Do těch třech levých mne brzdí a tak se ho snažím předjet venkem a to se mi i daří ,jenže na rovině ke Křížku jde přede mne. U Křížku jde moc brzy na brzdy a tak si říkám ,že ho vemu venkem za horizontem, ať mne v lese nebrzdí . A už mne nebrzdí. Brzdí mne totiž bahno a ostružiní ve kterém se válím. Totiž : jak  nasazuji k předjetí a moje přední kolo ja na úrovni jeho zadního najede si Pospa lehce k levému kraji a já sem nucen vyzkoušet terénní vložku.Tu nezvládám a plácám se v bahně jako kapr ve vypuštěném rybníku. "Budu pokračovat " řvu na traťáky. "Nebudeš" odpovídají "si celý od bahna" .Nu tedy dobrá ,na zbytek ,vlastně na celý závod koukam z ostružiní a vidím ,že na prvním místě jezdí Kolář . Druhý Radek Lamich a o třetí místo bojují Holoubek  s Matesem. Kolem 20.fleku jezdí Průšák a za ním Docent. Pořadí v cíli je ovšem opačné a tak Docent bere 18.flek a Průšák 19. Jak se dozvídám z rozhlasu tak jsem neupad sám ,ale tvrdost balíků poznal i Peťa Nečesaný ,kterému se dokonce dostává možnost poznat sestřičky v místní nemocnici. Ale jako zdravého ho posílají zpět do depa.

   Konečné pořadí bylo Kolář, Lamich,Sedlo,Mates čtvrtý a  mladej Pospa 21!